Problematika očkování je stále velmi diskutované téma jak mezi veřejností, tak mezi odborníky. V médiích je možné najít mnoho informací na toto téma, které jsou ale někdy zavádějící a mohou přispět k obavám pacientů z očkování.

V praxi je nutné přistupovat ke každému pacientovi individuálně. Zvážit všechna pro i proti, správně vybrat vhodnou očkovací látku a její podání načasovat tak, aby očkování bylo pro organismus co nejméně zatěžující a zároveň dlouhodobě účinné. K tomu je třeba vzájemné komunikace mezi očkovaným a zdravotníky.

Photo by CDC on Unsplash

Lékař, který doporučuje a provádí očkování, by měl být vždy podrobně seznámen s celkovým i aktuálním zdravotním stavem pacienta, jeho alergiemi, současnou léčbou, předešlým očkováním a případnou reakcí na ně. Důležité je také zvážit, zda pacient není v inkubační době infekčního onemocnění. To je pak vhodné očkování odložit.

V potaz by měl být brán i psychický stav očkovaného. Ve stresu může být očkování hůře tolerováno. V odborných doporučeních je připuštěna možnost očkovat i v době lehkého infektu. To však připadá v úvahu jen v případě, kdy je v daném okamžiku riziko nákazy očkovatelnou nemocí vyšší než riziko zhoršení infektu.

Po proběhlém očkování by měl pacient setrvat v čekárně v klidu 30 minut, aby mu bylo možné v případě rychlé alergické reakce podat patřičnou pomoc. Minimálně 24 hodin po aplikaci látky by se měl zdržet jakékoliv větší fyzické námahy, především by neměl sportovat. Vhodná je i psychická pohoda.

MUDr. Martina Holá – Homeopatická Lékařská Asociace