Návrat k přirozené výživě je jedním z hlavních cílů populační medicíny. Mateřské mléko je pro novorozence, kojence a malé děti nenahraditelné pro své ideální složení a obsah mnoha látek pozitivně ovlivňujících růst a vývoj dítěte. Mimořádný je také psychosociální aspekt kojení, kdy je upevňována a prohlubována bazální vazba mezi dítětem a maminkou. V průběhu laktace se mohou objevit obtíže, které neřešené mohou způsobit ukončení výhradního kojení.

Žaludek novorozeného děťátka se po narození s každým kojením postupně zvětšuje a roztahuje, na počátku uspokojí novorozeně mlezivo. První motivační mléko –
kolostrum neboli mlezivo – má maminka v prsu pro své děťátko ihned po porodu. Obsahuje protilátky, makrofágy, více bílkovin a vitaminů, ale méně tuků ve srovnání s
mateřským mlékem. Přesně vyhovuje nárokům právě narozeného dítěte – neobsahuje mnoho vody, kterou by stejně ledviny dítěte nebyly schopny zpracovat. Množství
vitaminů A a E chrání dětský organismus před oxidačním stresem, vitamin K chrání před krvácením.

Plné mateřské mléko, které se tvoří během následujících dní, má ideální složení tuků – obsahuje esenciální mastné kyseliny (kyselina linolová). Je nejbohatším mlékem na
cukry – celkem 14 druhů různých cukrů. Ty jsou zdrojem energie a podílejí se na správném vývoji funkcí slinivky břišní a mozku. Hlavní cukr mateřského mléka –
laktóza vytváří ve střevě děťátka natolik kyselé prostředí, že v něm hynou všechny nežádoucí bakterie. Specifické bílkoviny mateřského mléka (kasein, laktalbumin
a laktoglobulin) mají pro dětský organismus vyšší výživovou hodnotu a jsou stravitelnější než bílkoviny kravského mléka. Mateřské mléko obsahuje imunoglobulin
A, který je pasivní ochranou proti bakteriálním a virovým infekcím – snižuje výskyt zánětů středouší, zánětů zažívacího traktu, infekcí dolních cest dýchacích, alergií.
Imunoregulační faktory (hormony, růstové faktory, bifidus faktor), které stimulují vývoj vlastních obranných mechanismů kojence. Jsou v něm obsaženy i minerální
látky, zejména vápník, fosfor, mangan atd. a vitaminy – zejména A, B, D, kyselina listová.

Photo by Zach Lucero on Unsplash

Mezi faktory ovlivňující prosperitu kojení patří předporodní příprava na kojení a průběh porodu, zejména možnost kojení do hodiny po porodu, kdy sekrece prolaktinu
a oxytocinu a chuť dítěte sát je největší – podpora bondingu. Bonding = přímý kontakt maminky a dítěte okamžitě po porodu (tělo na tělo), proces
vytváření prvotní, bezprostředně poporodní vazby mezi matkou a novorozeným dítětem, imunologická podpora – osídlení bakteriemi matky, rodičů, podpora
poporodní adaptace miminka. Významným faktorem je také výběr zdravotnického zařízení – řada studií potvrzuje, že správná strategie na podporu kojení maminek ve zdravotnických zařízeních pozitivně ovlivňuje délku kojení (budoucnost je v systému sdružené péče). Proto by se maminky měly zajímat již před porodem o přístup zdravotnického zařízení, kde se chystají rodit, také k problematice kojení. Velmi důležité je neseparovat matku a dítě – citlivě praktikovat systém rooming-in po celých 24 hodin. Velmi podstatná je podpora žen předčasně narozených dětí ve stimulaci laktace a dostatečný kontakt s předčasně narozeným dítkem (dítě na JIP, IMP), klokánkování a častý frekventní kontakt s mámou, rodiči – eliminovat separaci.

Kvalitní následná poporodní péče – komunitní porodní asistentka – odborník pro maminku i dítě, případně laktační poradkyně, tedy trpělivá podpora maminek v období
startu laktace, vnímavé zázemí, názorným způsobem podané informace přispívají ke zvyšování mateřského sebevědomí!

Photo by Jonathan Borba on Unsplash

Co je podstatné – nácvik, dobře zvládnout bezbolestné přiložení dítěte k prsu, různé polohy při kojení, znát fyziologii sání dítěte, vyprazdňování mléčné žlázy. Kojení bez omezování délky a frekvence zejména v prvních dnech (alespoň 12–15× denně), noční kojení. Dokrmování jen v indikovaných případech alternativním způsobem (lžičkou, po sondě, po prstu), pokud možno ne lahví. Aby dítě vypilo dostatek zadního tučného mléka, doporučuje se při plné laktaci kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu a dostatečně jej vyprázdnit (přední, zadní mléko). Po kojení není nutné vždy pravidelně odstříkávat, v případě přebytku mléka v prsou jen do pocitu úlevy, vhodné je preferovat šetrné ruční odstříkání (maminka si tak může vytvořit vlastní zásobu mraženého mateřského mléka na období případné laktační krize).

Co je dobré ještě vědět – váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne do 8. dne, jak se traduje! Růstový spurt kojeného dítěte – kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste, což se projeví spíše na jeho délce než na váze. Dobře kojené dítě má 6–8 pomočených plen, první čtyři týdny 2–4 stolice denně s pozdější možnou několikadenní absencí. Méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka. V období zhoršené laktace – častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení, časté kojení v noci (nejvyšší hladina prolaktinu), možnost homeopatické podpory. Počínající zánět mléčné žlázy – zarudnutí postiženého místa, zatvrdnutí, horkost, pulsující bolest, horečka – zábal, jemná masáž, pokračovat v kojení – zvolit účinnou polohu, běžné alopatické léky proti teplotě dítě neohrozí, možnost využití homeopatických léků. Matka může kojit i v případě jiného horečnatého onemocnění – kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek. Kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy. Ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle, k pozdějším příkrmům jsou velmi vhodnými potravinami cuketa, hruška. Kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod.

Photo by Jordan Whitt on Unsplash

Podstatná je péče o bradavky – podstatné je pravidelné ošetření bradavek mateřským mlékem, které obsahuje imunoglobuliny, má hojivé účinky a miminku lákavě voní. Přípravky na ošetření bradavek vždy nanášejte jen jemnou vrstvou, dbejte pokynů výrobce ohledně omývání před kojením, postačí 1× denně! V případě velmi citlivých bradavek je možné využít k hojení hydrogelové čtverce. Podstatná je prevence kvasinkové infekce – bavlněné podprsenky nebo podprsenky z funkčních prodyšných materiálů, látkové vložky do podprsenky, časté větrání. Homeopatická podpora může být velkou pomocí v období laktace, a proto by maminky měly o této možnosti pomoci vědět. Homeopatická metoda využívá autoregulační schopnosti organismu, homeopatické léky nejsou chemicky toxické, mohou se užívat současně s alopatickými léky a u akutních potíží v období laktace působí pohotově. Mezi nejčastěji využívané homeopatické léky patří:

Ricinus communis 5 CH

– lék první volby pro podporu laktace
– možno doporučit kdykoliv v průběhu laktace (zpomalený nástup laktace, stav po S.C., laktační krize, předčasný porod, dítě na JIP)
– dávkování 3–5× 5 granulí denně – lék není třeba užívat kontinuálně

Arnika Montana 15 CH

– lék první volby pro poranění
– bradavky bolí a jsou citlivé
– bolestivá a krvácející poranění bradavek
– dávkování 3× 5 granulí denně
– v případě krvácejících ragád s ostrými okraji vhodná kombinace s lékem Nitricum acidum 9 CH 3× 5 granulí denně

Phytolacca decandra 9 CH

– bolestivé nalití prsů, podpora vyprazdňování mléčné žlázy
– bolestivé zduření přídatných mléčných žláz
– dávkování 3–5× denně 5 granulí
– prevence opakovaných zánětů mléčné žlázy – 1× 5 denně dlouhodobě

Bc. Romana Gogelová – Porodní asistentka

Doporučené weby / kojeni.cz / mamita.cz / emimino.cz / svethomeopatie.cz / gogelovaromana.cz